8/6 - It's raining, I'll make a cup of tea and start the story...

8. června 2011 v 20:30 | C. |  My diary
Nejspíš se ptáte, co jsem dělala celý ten měsíc, co jsem nic nenapsala. Tak vám odpovím. Dívala jsem se na SuperStar. Nejspíš vám právě hlavou proletěly dvě protichůdné myšlenky. Zaprvé: je mi patnáct, takže prakticky ztrácím právo na to, stát se uječenou fanynkou, a pokud nejsem opožděná, nejspíš bych měla shlédnout maximálně dva díly a pak oznámit, že je to posté opakovaná blbost, která už je dávno přežitá a všechny ty tupě komerční televize nejspíš doufají, že se svým Leošem Marešem vytáhnou alespoň desetinu zisku z minulých řad - a proto to udělali znovu. A zadruhé - pro ty, kdo čtou můj blog delší dobu: SAMOZŘEJMĚ. Pravděpodobně zase začne se svými srdceryvnými články o tom, že jeden z finalistů je shodou okolností její životní láskou, jezdí se na něj podívat při každé příležitosti, pláče když zpívá a čeká, že si ji jednou vezme. Ovšem to vás zklamu, nic takového se tentokrát nestalo. Ne, že bych neměla mezi soutěžícími jasného favorita, kterého bych, jen tak mimochodem, nejspíš neodmítla, ale k tomu, abych u televize zkolabovala, mám vážně dost daleko. Možná jsem za ty poslední tři roky vážně trochu vyrostla. To ale není důvod, abych se neobjevila aspoň na jednom přímém přenosu. Nejdřív to vypadalo beznadějně, ale nakonec se mi to podařilo. V neděli 29. května jsem se vydala s Carly do Incheby. (Už jsem tam kdysi byla, ale nemám ponětí kdy a už vůbec ne proč.) Po minimálně půlhodinovém stání fronty se ukázalo, že máme lístky až na druhý den, ale doteď děkuji té ochotné bodyguardce, která nás se slovy "Příště si to přečtěte" pustila dovnitř. Lístky "na stání" mohou znamenat cokoli - místo v kotli uprostřed pódia, anebo ty úplně vzadu, odkud není vidět vůbec nic - jako v našem případě. Během večera se mi ale podařilo přes blonďaté holčičky a zhruba desetileté kopie Justina Biebera (přísahám! na jednoho jsem se koukala tak zděšeně, až mi velmi mile oznámil "nečum") probojovat až skoro k pódiu. Nejenže bylo celé studio menší, než by kdo očekával, ale navíc jsem zjistila, že finalisté v době, kdy ostatní zpívají, nejsou v zákulisí, ale sedí v kruhové "detské izbe" a potichu si prozpěvují text písně, která právě zní (Gunča) nebo si hrají s větrákem (Adamec - nejenže jsem mu záviděla, no, že je tak blízko sám sebe, ale taky že mu narozdíl od zbytku sálu - cca tisíci lidí včetně poroty a moderátorů - není vedro. Jaképak křičení, tleskání nebo "standing ovation", nejjednotnější bylo celé publikum ve chvíli, kdy se všichni shodně ovívali čímkoli, co měli po ruce), což mě po většinu času, kdy zpívala Gunčíková nebo Šeps, nutilo dívat se právě tam. Nejblíž jsme měly ovšem k Rytmusovi, což rozhodně není můj oblíbenec - pořád ale nemám jasno v tom, jestli je to idiot, anebo vlastně jenom chudák, který se snaží zapůsobit a celé Československo ho pomlouvá. Nejdůležitější ale bylo, že jsem si tenhle večer užila jinak než dřívější SuperStar - tehdy mi šlo hlavně o to, abych uviděla někoho slavného a získala podpis co nejvíce finalistů, ale tentokrát jsem si to užila hlavně jako koncert se skvělou atmosférou a zpěváky, které jsem si díky soutěži oblíbila. A když dozpíval Lukáš, chvíli jsem měla pocit, že si vyřvu plíce z těla (nikdy jsem netušila, jak hrozně - a vysoko - umím ječet) - ale neměla jsem závažný problém s tím, že jsem ho nikde nepotkala a nemám ani jeho autogram (narozdíl od Kolečkářové). Na finále jsem se pak dívala zase z domova. Dost mě překvapilo, že vyhrál právě Luky - taky to bylo poprvé, co zvítězil můj absolutní favorit. A jasně, že mě konec maličko zamrzel - ale rozhodně každý večer nepláču jako dřív.
♥♥♥

P. S. Dneska jsme se byli se školou podívat na soudu. Vyšetřovali nějakou rvačku a každá strana popisovala incident úplně jinak, navíc se objevilo několik svědků a nečekaných faktů, které všechno ještě ztížily.. Celá třída je teď napjatá, každý fandí někomu jinému a společně plánujeme jít se podívat i na rozsudek. A když jsme u těch televizních show, přijde mi to skoro stejné. Vlastně se divím, že ještě nikdo nic takového nenatočil. Třeba nás na Nově příště čeká reality show, v níž půjde za mříže ten, kdo dostane méně hlasů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama