29/12 - Open the doors to Narnia..

29. prosince 2010 v 22:16 | Fallen Angel |  My diary
Chronicles of Narnia - The Voyage of the Dawn Treader
Rozhodnutí padlo právě teď. Budu sem psát mnohem častěji - neříkám každý den -, ne jako deník typu "dneska jsem dělala blablabla", ale na určité téma, které mě napadne.
Dneska jsem byla v kině na třetím díle Letopisů Narnie, Plavbě jitřního poutníka. A jaké to bylo? Patřila jsem mezi skalní narnijské fanoušky a tak jako jsem trpěla posledlostí Harrym Potterem nebo Stmíváním, zbožňovala jsem i Narnii. První a druhý díl byly totiž kouzelné, a tak jsem od trojky čekala hodně, hlavně proto, že to byla další část asi po třech letech. Ale to, co jsem viděla, byla béčková fantasy, která mě v určitou chvíli možná zaujala, ale půl hodiny po opuštění kina jsem si na ni už ani nevzdechla. Jitřní poutník mě prostě šíleně zklamal. Možná jsem na Narnii přece jen velká, ale jediná věc, která mě za ty skoro dvě hodiny zaujala, byl Edmund Pevensie - pořád nezdolně krásný, který sesadil z trůnu i Ronalda Weasleyho. (Všímám si toho jenom já, nebo se mi opravdu vždycky líbí "ten druhý"? Aspoň jsem originální!) Ten kluk je prostě anglická dokonalost sama. Jinak je ale celý film něco na způsob pohádky Boženy Němcové, v níž přijede první princ, někoho potká nebo něco vykoná, pak přijede další princ, stane se mu to samé - možná je pozměněno jedno slovo - a pak přijede třetí a... Lucinka, Edmund a Eustace propadnou obrazem do Narnie, nejdřív chvíli vzpomínají na staré časy (tak jako v Princi Kaspianovi našli sourozenci své dary od Ježíška, na začátku Plavy Jitřního poutníka tomu není jinak), a pak s pár obtížemi plují na první ostrov, shodou okolností najdou člověka, po kterém pátrají, a meč, po kterém pátrají, překonají všechny obtíže, plují na další ostrov, opět naleznou člověka, po kterém pátrají, překonají obtíže a plují dál... Nejspíš by to tak zabralo moc času, protože mečů musí být opět božkovsky sedm, a tak na finálním ostrově, respektive souostroví naleznou čtyři chlápky se čtyřmi meči, zničí otravnou zelenou hmotu a hurá domů. Není to trochu nuda oproti minulým politickým a bojovým zápletkám? Jiskru filmu trochu dodává příběh Eustace, který se typicky polepší tím, že je proměněn v draka a probodnut, a je dojemné sledovat jeho vztah s Rípčípem, a pak taky Lucinčina touha po sestřině kráse a úspěchu, kterou pak překoná s pomocí své nové malé kamarádky. Závěr má člověka tak prvoplánově rozplakat, že jsem se tomu nakonec poddala a bez okolků nahlas vzlykala, ale celé to divadlo Kaspian odejde-neodejde-Lucinka se loučí s Rípčípem-Eustace se loučí s Rípčípem-Rípčíp odchází-Edmund tvrdí, že už se nevrátí (kdo četl poslední knihu ví, že to není pravda)-Edmund, Lucinka, Eustace a Kaspian se prohlašují za rodinu-Aslan se prohlašuje za Boha-Lucinka se loučí s Aslanem-Eustace zjistí, že se ještě vrátí (Narnie ho ještě bude potřebovat - tzn. reklamu na další díl) je možná přece jen trochu přehnané. A kde je pověstné kouzlo Narnie?

Chronicles of Narnia - The Voyage of the Dawn Treader
Když totiž nepočítám jenom Plavbu Jitřního poutníka, ale celou sérii, pořád mě osobitým způsobem uchvacuje. Stejně jako Harry Potter, Pán prstenů, Stmívání, Vampýrská akademie, kdysi Nekonečný příběh nebo Eragon.. A co mají všechny ty příběhy společné? Nemyslím kouzla a imaginární říše, ale ty skupinky mladých lidí, kteří riskují a prožívají skoro denně dobrodružství a to všechno PRO NĚCO - pro lásku, dobro svojí země nebo spásu světa. Něco takového mě vždycky vtáhne a pak doufám, že se mi to taky stane. Já vím, že to není možné, ale nešlo by zařídit aspoň takové miniaturní dobrodružstvíčko..?
Skandar Keynes <3
P.S. HELP ME! I LOVE SKANDAR KEYNES (AGAIN xD)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama