Prosinec 2010

30/12 - New Year resolutions

30. prosince 2010 v 23:01 | Fallen Angel |  My diary
New Year
Jaké je tvoje novoroční předsevzetí? Tuhle otázku už mi letos pár lidí položilo a všichni s šokem zjistili, že nemám nejspíš žádné. Možná jsem si to všechno vyplácala někdy v dubnu, kdy jsem si kdovíproč vytvořila Předsevzetí pro jaro a léto 2010 (visely mi na nástěnce ještě před týdnem), z nichž jsem přirozeně skoro nic nesplnila. Ovšem když jsem byla menší, bylo pro mě vytváření novoročních předsevzetí ohromná zábava. Nechala jsem se inspirovat Bridget Jonesovou (neptejte se, proč jsem asi v jedenácti letech milovala příběh o životem zkroušené, obézní, svobodné třicátnici) a napsala na dvě stránky nejpříhodnější nebo nejvtipnější věci, které mě napadly, zakončila je bodem "Nebudu nikomu dávat přečíst svá novoroční předsevzetí a uchovám je na místě, kde je nikdo nenajde" a pak je připevnila na dveře od svého pokoje, ale o většině z nich ("budu víc uklízet" nebo "zhubnu 7 kilo") jsem stejně předem věděla, že je nikdy plnit nebudu. Po takových zkušenostech mi tedy připadá v téměř zralém věku patnácti let úplně zbytečné a dětinské vymýšlet něco nového, když většina předsevzetí stejně končí tabulkou čokolády hned po novoročním ohňostroji. Moje babička - samozřejmě ještě o něco starší než já - už za svůj život nejspíš prošla tolika Silvestry, že si letos usmyslela, že "bude zlá"´(tím myslím, že už jí docházejí ušlechtilá, a přitom originální témata), a moje matka zase, že "si bude kupovat víc bot a kabátů" (něco takového by mně bylo k ničemu, protože si v podstatě koupím boty nebo kabát, kdykoli se mi naskytne příležitost).
New Year
Ale, kdyby někdo chtěl, můžu klidně udělat rozbor potenciálních předsevzetí a všem dokázat, že by mi byly k ničemu.
1) Budu míň utrácet - Náhodou, nejsem člověk, co utrácí. Normálně si kupuju jenom potřebné věci - svačinu, horkou čokoládu, náhradní stravenky, když je nechám doma (tak dvakrát do týdne), žvýkačky atd. (V tom "atd" by se ještě pár věcí našlo, ale bohužel nemůžu kontrolovat, kdo všechno tenhle blog čte.) Nákupy oblečení, knih a dalších věcí, které nejsou tak úplně nezbytné pro přežití, vlastně nepočítám, protože - K ČEMU by pak bylo šetření?
2) Nebudu zadlužená - To by určitě doporučil každý, kdo mě zná, ale víte co? Zrovna teď NEJSEM zadlužená. Pokud vím, ani trochu. Ale jestli jo, ozvěte se.
3) Nebudu se zamilovávat do magorů nebo kluků, co o mě nestojí/jsou zadaní - Kdyby tomuhle pomohla tak primitivní věc, jako je novoroční předsevzetí, ocitla bych se v ráji. Ať mi vnucuje kdokoli cokoli, podle mě tyhle věci nejdou ovlivnit - zrovna jako je blbost předsevzat si, že si najdu kluka nebo že se na všechny vykašlu.
4) Budu mít dobré známky - Obecně to možná není zas tak špatný nápad, ale jak znám sebe, za tři dny už bych zase opisovala úkoly z matiky po zvonění, protože přestávky je na to škoda, a považovala za jednodušší předstírat nevolnost než učit se na test ze zeměpisu. (Ne že bych něco z toho někdy dělala!!)
5) Budu milejší, klidnější a ochotnější - Jasně, s novým rokem se nechám přeoperovat na někoho jiného.
Jestli má někdo tak silnou vůli, tak hurá do toho! A pro ty ostatní - vůbec se tím netrapte. Kdo řekl, že se něco musí na povel změnit jen proto, že začal další rok?

29/12 - Open the doors to Narnia..

29. prosince 2010 v 22:16 | Fallen Angel |  My diary
Chronicles of Narnia - The Voyage of the Dawn Treader
Rozhodnutí padlo právě teď. Budu sem psát mnohem častěji - neříkám každý den -, ne jako deník typu "dneska jsem dělala blablabla", ale na určité téma, které mě napadne.
Dneska jsem byla v kině na třetím díle Letopisů Narnie, Plavbě jitřního poutníka. A jaké to bylo? Patřila jsem mezi skalní narnijské fanoušky a tak jako jsem trpěla posledlostí Harrym Potterem nebo Stmíváním, zbožňovala jsem i Narnii. První a druhý díl byly totiž kouzelné, a tak jsem od trojky čekala hodně, hlavně proto, že to byla další část asi po třech letech. Ale to, co jsem viděla, byla béčková fantasy, která mě v určitou chvíli možná zaujala, ale půl hodiny po opuštění kina jsem si na ni už ani nevzdechla. Jitřní poutník mě prostě šíleně zklamal. Možná jsem na Narnii přece jen velká, ale jediná věc, která mě za ty skoro dvě hodiny zaujala, byl Edmund Pevensie - pořád nezdolně krásný, který sesadil z trůnu i Ronalda Weasleyho. (Všímám si toho jenom já, nebo se mi opravdu vždycky líbí "ten druhý"? Aspoň jsem originální!) Ten kluk je prostě anglická dokonalost sama. Jinak je ale celý film něco na způsob pohádky Boženy Němcové, v níž přijede první princ, někoho potká nebo něco vykoná, pak přijede další princ, stane se mu to samé - možná je pozměněno jedno slovo - a pak přijede třetí a... Lucinka, Edmund a Eustace propadnou obrazem do Narnie, nejdřív chvíli vzpomínají na staré časy (tak jako v Princi Kaspianovi našli sourozenci své dary od Ježíška, na začátku Plavy Jitřního poutníka tomu není jinak), a pak s pár obtížemi plují na první ostrov, shodou okolností najdou člověka, po kterém pátrají, a meč, po kterém pátrají, překonají všechny obtíže, plují na další ostrov, opět naleznou člověka, po kterém pátrají, překonají obtíže a plují dál... Nejspíš by to tak zabralo moc času, protože mečů musí být opět božkovsky sedm, a tak na finálním ostrově, respektive souostroví naleznou čtyři chlápky se čtyřmi meči, zničí otravnou zelenou hmotu a hurá domů. Není to trochu nuda oproti minulým politickým a bojovým zápletkám? Jiskru filmu trochu dodává příběh Eustace, který se typicky polepší tím, že je proměněn v draka a probodnut, a je dojemné sledovat jeho vztah s Rípčípem, a pak taky Lucinčina touha po sestřině kráse a úspěchu, kterou pak překoná s pomocí své nové malé kamarádky. Závěr má člověka tak prvoplánově rozplakat, že jsem se tomu nakonec poddala a bez okolků nahlas vzlykala, ale celé to divadlo Kaspian odejde-neodejde-Lucinka se loučí s Rípčípem-Eustace se loučí s Rípčípem-Rípčíp odchází-Edmund tvrdí, že už se nevrátí (kdo četl poslední knihu ví, že to není pravda)-Edmund, Lucinka, Eustace a Kaspian se prohlašují za rodinu-Aslan se prohlašuje za Boha-Lucinka se loučí s Aslanem-Eustace zjistí, že se ještě vrátí (Narnie ho ještě bude potřebovat - tzn. reklamu na další díl) je možná přece jen trochu přehnané. A kde je pověstné kouzlo Narnie?