Říjen 2010

31. října 2010 - Halloween Day

31. října 2010 v 19:59 | Fallen Angel |  My diary
Když vidím tu návštěvnost, není to zas tak zlý. Každopádně na dalším díle Starbucks pracuju a mohl by se objevit ještě dneska (když se vykašlu na ČS má talent nebo když nebudu moct spát - obojí je dost možný.) Akorát že mi až teď došlo, že je dneska ten slavnej Halloween (aneb, jak by řekla jedna nejmenovaná osoba, "když mi nedáte koledu, tak vám něco provedu"). Jediný, co to u nás znamená, je, že můj tatínek (všeobecně přezdívanej Eda, ikdyž se Eduard nejmenuje) má narozeniny. Můžu říct, že se k němu to datum celkem hodí, mám z něj hrůzu docela často (ikdyž poslední dobou už si docela zvykám). Mezi další news patří design, takže moc děkuju Sussie :*
Halloween

Starbucks

18. října 2010 v 20:55 | Fallen Angel |  Povídky

Bylo mi asi jedenáct, když jsem se rozhodla, že nikdy nebudu jako moje matka. Nebudu nosit tmavé, elegatní oblečení a boty na podpatku, ale obyčejná trička, džíny a v nejlepším případě Conversky. Že nebudu poslouchat klidný rock ani nekonečné balady. Nebudu pít kafe a nikdy v životě sj nezapálím. O šest let později, jednoho pondělního podvečera, jsem seděla v kavárně Starbucks v severní části Brooklynu, pozorovala oknem chodce a snažila se nepřemýšlet nad tím, kdy jsem se takových ideálů vzdala. Pátá cigareta v levé ruce a šálek kávy v pravé mi to však stále připomínaly. Chci říct, nebyl to první, ani desátý večer, kdy jsem podobným způsobem marnila čas. Jenom jsem dřív asi neměla příležitost ani náladu o tom uvažovat. Byla jsem totiž zlaté dítě - měla jsem víc, než na co jsem si jenom vzpomněla, a trávila celé dny nakupováním, scházením se s přáteli a pak taky psaním textů. Ne že bych to potřebovala, ale dokázala jsem si vydělat i sama. A nezávislé punkové skupiny i rozkošné popové hvězdičky mi to všechno žraly. Mohla jsem být tou nejšťastnější holkou na světě, ale tehdy mi došlo, že jí nejsem. Potřebovala jsem od života něco víc a můj problém spočíval v tom, že jsem netušila, co by to mohlo být. "Ještě jednu kávu?" zeptala se usměvavá zrzavá servírka zdvořile a po mém pokývnutí odběhla ve své až přílíš krátké černé sukýnce zpátky na bar. Zapálila jsem si další cigaretu a vtom můj pohled něco upoutalo. Vždycky jsem se na svět dívala trochu jinak a vnímala spíš detaily než celek - což mi ve věcech jako byla matematika zrovna moc nepomáhalo. Ale ten den ve Starbucks jsem měla štěstí, i když svým způsobem i smůlu, protože ten okamžik mi změnil život. A přitom jediná věc, kterou jsem vytáhla z prohlubně v sedačce, byl malý zmačkaný papírek.



The real start

15. října 2010 v 22:52 | Fallen Angel |  About blog and so on
Kupodivu teď ze všech stran slýchám, že bych měla začít zase psát na blog. A tak si řikám, proč nakonec ne? Na netu poslední dobou dělám jenom samý kraviny (a přitom mi většinou zaberou docela dost času) a po blogu se mi začíná znovu stýskat. Neříkám, že budu přidávat deset článků denně, ale zkusím aspoň jednou za den nebo dva něco napsat. Asi vytvořím novou rubriku (obrázky na určité téma, protože jinak tu mám jenom colorfull, pixelky, dollz a další sračky), a možná se budu věnovat i módě (MOŽNÁ). Tak eště uvidíme, jestli z toho vubec něco vznikne.
C