Já a 2. finále

3. listopadu 2009 v 15:30 | Fallen Angel |  Super Star
Tak jsem tam byla!
Všechno to začalo řekněme sedmihodinovou jízdou do Bratislavy. Zažila jsem už příjemnější cestování (byla jsem narvaná na zadním sedadle auta mezi Ann a Di, které se střídavě hádaly, urážely, propadaly depresím atd.), ale nakonec jsme (okolo půl sedmé) do hlavního města Slovenska dorazili. Osvětlená Bratislava byla tak nádherná! Táta nás vyhodil na parkovišti před Inchebou a my potom pokračovaly do haly samy. Ještě dlouho jsme se motaly v prostoru před samotnou halou a snažily se najít nějaké finalisty. No - a potkaly jsme Martina Chodúra! Vybavoval se se svými známými, a tak nám přišlo hloupé ho otravovat. Nervózně jsme postávaly kolem jeho skupinky a sledovaly ho. Nakonec si nás (konkrétně mě) všimnul i on, usmál se a zeptal se "Copak?". Nebýt Ann, nejspíš bychom se tam ani nedokopaly. Nakonec jsme však získaly podpisy Martina, a musím přiznat, že byl hrozně moc milý. (Že by favorit, kdyby Miro nedejbože...?) Potom se nám mimo jiné podařilo "skrytým vchodem" proklouznout do haly, kam ještě nikdo nesměl. Jakýsi děda nám vynadal, ale když zjistil, že máme VIP lístky, trochu se zklidnil xD. Žádného dalšího soutěžícího jsme ale nepotkaly, tedy do chvíle, kdy jsme konečně byly vpuštěny do haly. Vypadlých semifinalistů jsme si za celý přenos užili až až. Jen tak namátkou: Di každou reklamní pauzu chodila za Thomasem Puskailerem kvůli podpisu, ale pokaždé se tam dostala příliš pozdě, a tak jí ho slíbil "příští přestávku". Marek Lacko naopak naprosto uchvátil Ann, protože když se jí podepisoval na paži, řekl: "Ty máš takú jemnú ruku." (Od té doby se podepisuje Ann B. L. - myslím Aneta, ne Lacko.) Aby toho nebylo málo, Dita vždycky stála natolik dobře, aby o ni Nikoleta Balogová zakopla (stalo se to opakovaně). No a na schodě, kde byly naše sedačky, seděl René Bošela (asi na něj díky nám - a samozřejmě i dalším - žádné místo nezbylo). Tak jsme tam tak seděly a čekaly na začátek přenosu, když jsem se znenadání podívala před sebe a - co nevidím - Miro Šmajda! Na nic jsem nečekala, vyletěla ze sedačky. prodrala se řadou, seběhla dolů, vrážela do lidí... A potom mi zmizel v zákulisí.. :-( Potom ale začalo finále! Nemyslím si, že naživo vnímám písničky lépe (spíš naopak, je tam spousta věcí, které odvádí pozornost, a na zpěváky nevidíte tak dobře jako v televizi), ale fakt jsme si to užily a hrozně nám to uteklo. Během pauzy jsem se byla zeptat jednoho bodyguarda, jestli budou finalisté po skončení pořadu tady, a on že prý ano. Byly jsme hrozně nedočkavé, hlavně asi já (protože jsem absolutní blázen do... vždyť vy víte), ale když soutěž skončila, dozvěděly jsme se, že finalisté musí za novináři a už je tu neuvidíme... Doslova jsme to obrečely (já byla rozeřvaná už od chvíle, kdy Miro zpíval Voda, čo ma drží nad vodou, a nepředstavitelně mě to dojalo - ale tohle normálně nedělám). Ale potom jsme se shodly, že to byl super výlet. Aspoň jsme je viděly naživo. A kdyby se to povedlo ještě jednou, prostě poběžím tisíckrát rychleji...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 káji káji | 3. listopadu 2009 v 16:17 | Reagovat

hustý... :)

2 MarGit MarGit | 9. listopadu 2009 v 12:57 | Reagovat

Mrtě taky ybch tam chtěla =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama